Velmi dobře si to uvědomují všechny vyspělé armády světa. „Kdo získá výrazný náskok v oblasti AI, ten ovládne svět’“, cituje prezidenta Ruské federace plukovník Jan Mazal, šéf katedry vojenské robotiky Univerzity obrany.

Společenský vývoj je velmi úzce spojen s technologickými změnami. Vliv technologií vždy významně ovlivňoval průběh a vedení ozbrojených konfliktů. Dnes jsme součástí společnosti informační, jaká rizika a hrozby na nás v této společnosti číhají? 

Tak zásadní je rychlost, kterou se tyto změny realizují. Pokud překročíme v tomto ohledu jistou mez, tak může dojít ke ztrátě schopnosti porozumět aktuální situaci a další vývoj již může být naprosto nevyzpytatelný.

V čem tkví především ona nevyzpytatelnost?

Musíme si uvědomit, že v současném globalizovaném světě prudce narůstá objem dostupných informací. Rostou-li informace, násobí se i možnosti, jak rozhodovat. Optimalizace rozhodovacích postupů je nyní klíčovým úkolem.

V tom ale určitě nejste sami, stejným výzvám čelí v podstatě všechna odvětvích lidské činnosti…

Přesně tak, je to úkol pro celou společnost. Ve všech oborech vytváří přirozená konkurence tlak na potřebu zpracovat tyto informace v co největším objemu a v co nejkratších intervalech. To nás činí závislými na celé informační infrastruktuře a její výkonnosti, která sekundárně představuje i mnohá rizika.

Jaká máte konkrétně na mysli?

Asi si všichni umíme představit rizika „kyberneticko-bezpečnostní“, která se týkají infiltrace, sledování, ztráty citlivých dat a podobně. To jsou dnes nejčastěji zmiňovaná témata. Není pochyb, že ovládnutí nebo narušení kybernetické infrastruktury může působit vážné problémy. Do budoucna ale vidím ještě podstatnější problém, kterým je závislost na systémech umělé inteligence nedeterministické povahy, bez kterých se ve jménu udržení konkurenceschopnosti (v rámci technologického soupeření) nebudeme schopni obejít. To je velký zdroj obav pro všechny vojenské operativce.

Myslíte si, že technologický rozvoj bude ještě více rozevírat nůžky mezi možnostmi tzv. supervelmocí a zbytkem světa? 

Samozřejmě, již od starověku platilo, že technologický náskok vám poskytuje v ozbrojeném konfliktu výhodu, otázkou je, jak moc jste technologicky v předstihu a co tento rozdíl znamená v prostředí, ve kterém se bude odehrávat bojová činnost. Do jisté úrovně rozdílu technologického náskoku lze tento pomyslný deficit kompenzovat.

Rozveďte to, prosím. Jak lze nedostatky nahradit?

Tradičně například početní převahou, výhodou domácího prostředí, výcvikem, přesunem do prostředí, kde nebude možné vyspělost zbraňových systémů na 100 procent využít, bojem na mediálním či jiném poli a podobně. Pokud ale překročíte jistou hranici tohoto náskoku, tak již bude jakákoliv snaha porazit takto technologicky pokročilého protivníka v podstatě marná.

Často slýcháme sousloví „Emerging Technologies“ a „Disruptive Technologies“, tedy nové a přelomové revoluční technologie. Počítám, že právě ony by v ozbrojeném konfliktu mohou být pomyslným jazýčkem na vahách.

V poslední době je tu především fenomén umělé inteligence (AI) a diskuze o možnostech jejího zapojení do ostatních domén, tedy do různých forem válčení. AI jednoznačně povede k revoluci ve vojenství a všechny vyspělé armády světa si to velmi dobře uvědomují. Rád cituji prezidenta Putina, který se vyjádřil jasně: „kdo získá výrazný náskok v oblasti AI, ten ovládne svět“!

Je ještě něco, co může přeskočit ze světa vědy a techniky na světová válčiště?

Dalším fenoménem jsou například kvantové počítače a kvantové komunikace, jejichž plné využívání by přineslo zásadní změnu nejen v šifrování a v zabezpečení spojení, ale zejména v pokročilé simulaci bojové činnosti. Kdo by tímto disponoval, měl by obří výhodu v oblasti operačně-taktického rozhodování. Další technologie, která se již intenzivně vyvíjejí několik dekád, a budou mít na vedení vojenských operací klíčový dopad, jsou například výkonné laserové a plazmové zbraně, autonomní systémy a miniaturizace robotických prostředků, biotechnologie, exo-skeletony, kosmické technologie a další.

A na závěr – máte rád komiks?
Ano samozřejmě, již od dětství jsem se zájmem pročítal časopis ABC. Myslím, že celý název byl ABC mladých techniků a přírodovědců. Nejraději jsem měl ta speciální čísla, která vycházela o prázdninách a komiks se v nich někdy objevil. Už tehdy mi pomáhal přiblížit témata, kterým bych jinak v dětském věku asi úplně nerozuměl…